Nová sklizeň olivového oleje je tu, a tak vám přinášíme text, ve kterém se dozvíte, podle čeho se kvalitní extra panenský olivový olej pozná.
Prvním indikátorem, který rozklíčujete na první pohled, je barva – proto někteří výrobci raději balí olej to průhledných lahví. Extra panenský olivový olej by měl mít nazelenalý odstín, který připomíná barvu nezralých oliv. Avšak první pohled může klamat; někdy totiž výrobci do oleje přidávají barviva. Obecně platí, že se barva oleje odvíjí od druhy oliv, ze kterých vznikl.
Nízká kyselost jako jádro kvality
Základním a nejspolehlivějším indikátorem kvality oleje je ale kyselost, neboli acidita. Čím je nižší, tím je olivový olej kvalitnější. Extra panenský olivový olej nesmí přesáhnout 0,8 % přírodní kyselosti. Ukažme si kyselost na příkladu: naše čerstvá sklizeň Picualu má letos kyselost 0,12 %, dal by se tedy popsat jako extra extra panenský. Obyčejný panenský olivový olej má pak zpravidla kyselost mezi 0,8 – 2 %.
Extra panenský olej by měl vždy pocházet z poslední sklizně. Extra panenský olej je také nejbohatší na zdraví prospěšné polyfenoly – a olej, který obsahuje více polyfenolů, bude rovněž více hořký. Za jedno z prvních kvalitativních měřítek tedy můžeme považovat příjemnou hořkost.
Kvalitní olivový olej by měl být rovněž lisovaný za studena, a to výhradně mechanickými procesy. A co vlastně lisování za studena znamená? Jde o to, že lis ani olivy nesmí být zahřívány či polévány horkou vodou. Nejvyšší povolená teplota při lisování extra panenského olivového oleje je 25 stupňů Celsia. Zahřátím bychom sice z olivy vydolovali víc tekutiny, změnila by se však kvalita i chuť oleje. Směs oliv a pecek se zároveň smí lisovat jen jednou – když se olej z lisované drtě získává napodruhé, nesmí se označovat jako extra panenský.
Jakmile se olivový olej vylisuje, může se okamžitě používat bez jakéhokoliv chemického zásahu – většina jiných olejů úpravy vyžaduje. Pokud v olivovém oleji zůstanou kousky oliv, nemusí to být na škodu: takový olej se prodává jako nefiltrovaný. Kal v lahvi však bohužel spotřebitelé často považují za vadu a olivový olej vyhodí. Nízké teploty zase mění skupenství oleje – jeho kvalita však zůstává stejná (nejde-li o výrazné mrazy). Jakmile se dostane do pokojové teploty, stane se opět tekutým.
Nenechte se napálit
Trvanlivost extra panenského olivového oleje nastavuje Evropská unie na dva roky, téměř vždy však vydrží déle.
Někdy se můžete setkat s olivovým olejem, u kterého není uvedená odrůda. V takovém případě je nutné zbystřit: může se totiž jednat o směs, která často pochází nejen z různých oliv, ale odlišných i zemí a oblastí. Není výjimkou, že se olivy dovezou do země, kde se zpracují, a olivový olej se pak vyváží úplně jinam – olivy tak procestují minimálně tři různé země. To je většinou případ olivových olejů ze supermarketů. Dáte za ně sice méně peněz, jejich kvalita je ale nesrovnatelná s oleji, jež pocházejí z jediné odrůdy, oblasti a země.
Obezřetně je třeba nahlížet i na fráze typu „Dovezeno z Itálie“. Může se zdát, že olivy z Itálie pocházejí, ve skutečnosti je však možné, že se olej v Itálii pouze plní do lahví. Někdy se výrobek pyšní, že „byl vyrobený z různých olivových olejů“ – v tomto případě však nevznikl přírodní cestou a chuti i kyselosti bylo dosaženo chemickým zpracováním.
Že už jste narazili i na „light“ verzi olivového oleje? I to je možné. V tomto případě však dietu v názvu nehledejte: anglický výraz se vztahuje ke světlosti, nikoliv lehkosti oleje.
Mezi nejkvalitnější a na polyfenoly bohaté odrůdy patří náš oblíbený Picual, který nabízíme ve filtrované i nefiltrované verzi. Prodáváme ho navíc v čiré i tmavé lahvi – záleží na vás, jak moc se chcete kochat krásně zelenou barvou oleje. Právě tato odrůda se vyznačuje příjemnou hořkostí – ochutnejte sami!