Miluju zemitou nahořklost Picualu i decentní jemnost Arbequiny, bohatě si s nimi vystačím, jiný olej už nepotřebuji, připravuji na nich prakticky všechna jídla, teplá i studená. Když mi zásoby oleje dojdou, nastává v mé kuchyni konec světa. Líbí se mi, že majitelé zacházejí s olivovým olejem, jako s vínem: jaká je úroda, kolik bylo slunce, takový je i olej. Nesnaží se dosáhnout univerzální chuti, která se zavděčí každému, ale nechají vyniknout surovinu v její autentické kráse. Naprosto závislá jsem na jejich vinné redukci, neznám nic dokonalejšího na dokončení salátu nebo dezertu, vymýšlím recepty jen proto, abych v nich mohla tuhle vinnou redukci použít. A pak tu jsou křehké cornichons, ty jsou nejlepší jen tak, a nedostižné mandle, které vždycky zmizí dřív, než z nich stihnu něco upéct. Navíc si cením toho, že jde o produkty malé rodinné firmy, nesmírně milých lidí, kteří rozumí dobrému jídlu a dopředu mi hlásí, jaká je letošní úroda oleje. Je radost s nimi spolupracovat.”